Vítej u nás paničku! Děkujeme ti za návštěvu a těšíme se na objednávku. Tvůj pejsek se už těší co mu pořídíš :)

Novinky

Border kolie - zkušenosti majitelů, vzhled, chov,…

Pokud hledáš psa, který je nejen krásný, ale také chytrý jako liška a energický jako tříletý po snídani plné cukru, pak je border kolie ta správná volba. Tahle čtyřnohá elektrárna si tě okamžitě získá. Pojďme si o ní říct něco víc!

Vzhled
Border kolie je prostě psí supermodelka. S elegantním tělem, které se pohybuje s grácií baletky, a pronikavým pohledem, který by dokázal probudit i sochu. Má hustou srst, která může být krátká, středně dlouhá či dlouhá ale vždy hedvábná a vyžadující pravidelnou údržbu. Barevné variace? Takřka nekonečné! Černobílé, hnědé, merle, červené – co si jen vzpomeneš, border kolie to má.

Péče
S krásou přichází i povinnost. Péče o border kolii není žádná procházka růžovým sadem. Její srst vyžaduje pravidelné kartáčování, aby se předešlo plstění. A co teprve drápky! Ty potřebují pravidelnou kontrolu a občasné zastřižení. Kromě toho je třeba pamatovat na pravidelné kontroly u veterináře a dbát na zdravou výživu, aby tenhle psí atlet zůstal fit.

Výcvik
Border kolie je génius mezi psy. Pokud by psi mohli skládat IQ testy, border kolie by měla na nástěnce diplom. Ale s velkou inteligencí přichází i velká odpovědnost. Potřebuje neustálou mentální a fyzickou stimulaci. Zapomeň na nudné procházky kolem bloku, tahle kráska potřebuje agility, flyball, frisbee a možná i šachový turnaj. Bez dostatečné aktivity ti doma začne šít vlastní dečky nebo stavět město z polštářů.

Kluby
Pokud jsi se rozhodl pro border kolii, je dobré se zapojit do některého z chovatelských klubů. Kluby jako Border Collie Club Czech Republic nabízejí rady, setkání, soutěže a spoustu dalších aktivit. Navíc ti pomohou s uchovněním tvého miláčka.

Uchovnění
Teď trochu formálnější záležitosti. Pokud chceš svého psa uchovnit, čeká vás několik kroků. Musí absolvovat zdravotní vyšetření, jako je test na dysplazii kyčelního a loketního kloubu, vyšetření očí a genetické testy na specifické choroby jako je třeba test alergie na léky. Následně musíte projít bonitací, což je posouzení exteriéru a povahy psa. Zní to složitě? Trochu ano, ale výsledkem je zdravý a krásný pes, který bude dělat čest svému plemeni.

Temperament
A teď to nejlepší na konec: temperament. Border kolie je energická, chytrá, věrná a neuvěřitelně pracovitá. Potřebuje majitele, který s ní bude držet krok a bude jí věnovat dostatek času a pozornosti. Když ji zaměstnáš a dáš jí dostatek lásky, získáš neúnavného společníka, který tě nikdy nezklame.

Proč pořídit pejska s PP (průkazem původu)?
Koupě border kolie s PP má nespočet výhod, které se vyplatí zvážit. Průkaz původu je vlastně rodokmen, který potvrzuje, že tvůj pes pochází z linií kvalitních a zdravých jedinců. Psi s PP jsou výsledkem pečlivého chovu, kde se dbá na zdravotní vyšetření, povahové vlastnosti a standardy exteriéru. To minimalizuje riziko dědičných onemocnění a zaručuje, že dostaneš psa s předvídatelnými vlastnostmi a temperamentem. Navíc ti PP umožní účastnit se výstav, soutěží a dalších akcí pořádaných chovatelskými kluby. Když si pořídíš border kolii s PP, nejenže získáš skvělého parťáka, ale také podpoříš odpovědný chov a přispěješ k zachování kvality a zdraví plemene.

A to je vše o border kolii! Jestli máš energii na rozdávání a hledáš psa, který tě bude motivovat ke každodennímu pohybu a mentálním výzvám, pak neváhej. Border kolie je ten pravý parťák pro tebe.

 Článek je napsaný spíše vtipnou formou. Tak ho berte kapánek s nadhledem. Děkuji 😂😊.

Níže povídání od opravdových majitelů Border Kolie. Nic není upravené. Nezasahovala jsem do toho a nebudu protože by smysl “opravdových zkušeností” ztrácel význam. Proto si informace níže ověřte protože nemusí být pravdivé. 

Opravdové zkušenosti majitelů (NEUPRAVENÉ)

Enzo od Skučáku (ig: _enzo__bordercollie_)

Borderka je hrozne hyperaktivna, to si nekupuj, nebudeš jej stačiť. Si na ňu moc lenivá. Nechodíš predsa ani na hory. Ona potrebuje furt len behať a behať. Alebo furt zamestnávať hlavu. Proste to nie je plemeno pre teba. Tak toto boli slová, ktoré som v polroku, počas toho ako sme sa rozhodovali nad plemenom, počula asi milión krát. Vyjadrím sa nižšie :-) 
 
No a prečo borderka? Vedela som, že potrebujem plemeno, ktoré je extrémne chápave, no proste som chcela chytrého psa (bez urážky akéhokoľvek iného plemena). V tej dobe som to ešte nevedela, ale dnes môžem povedať aj to, že som potrebovala psa, ktorý mi odpustí moje chyby a bude prakticky splachovací. Čo vlastne dosť borderiek veľa veľa odpúšťa. S mojou povahou by sa mi len ťažko vychovávalo iné plemeno 😁 A tak sme našli chovku kde mali toho našeho Enza. A mali sme z pekla šťastie na perfektného psa a doposiaľ (klop klop) aj po zdravotnej stránke absolútne v poriadku. Z pekla šťastie píšem preto, pretože ma ani nenapadlo vtedy pozerať sa na nejaké zdravie. Však bude s papiermi tak je väčšia pravdepodobnosť že bude zdravý. Blbosť. Dneska by som aj toto urobila inak, ale ako píšem, my sme mali naozaj šťastie na tu správnu chovku. Dnes by som sa v prvom rade pozerala na epilepsiu v predkoch. Keď sa povie borderka a zdravotné rizika, je to asi prvá vec čo každého napadne. Ďalšie na čo by som sa rozhodne pozrela sú kĺby rodičov a predkov. A kam by už moje znalosti nesiahali, tam by som sa určite poradila s niekým skúseným. Takže zdravie rozhodne nepodceňovať. Čo sa mne osobne nepáči v bordeřím svete sú barvičky mirnix dirnix. Za mňa čím tmavšie, tým lepšie a zdravšie.
 
Taaaaak a teraz k tej hyperaktivite. Áno borderka môže byť ADHD, záleží potom či jej to majitel dovolí. Extrémne dôležité je naučiť borderku odpočívať. A nie niesú to kecy, ktoré píše každý na Facebooku. Po tých slovách, ktoré mi všetci hovorili, ktoré som spomenula vyššie, som urobila veľkú chybu na počiatku. My sme furt niečo robili len aby sa nenudil. Ale nevedel odpočívať. To vlastne nevie dodnes poriadne a ja ľutujem to, že som sa nechala stiahnuť kecami ako tomu psovi musí ísť furt mozog na 110%. Bohužiaľ som psíčkar začiatočník, takže sa učím za pochodu. Takže doporucenie pre nových majiteľov, naučiť psa odpočívať. Nie len doma ale všade. Na cvicaku keď sa necvici, v hospode pri pive, v aute proste všade. 
 
Čo sa týka učenlivosti, chytrosti, tak musím povedať že Enzo je naozaj veľmi učenlivý a rozumný. Ale myslím si, že to veľmi opäť závisí od panicka, ako nastavuje tréning a podobne a že sa to nebude zas tak extrémne líšiť od iných plemien. Nemám bohužiaľ vlastne porovnanie, píšem len to čo vidím okolo seba. Enzo veľmi rýchlo pochopí čo sa po ňom chce, ale tiež sú veci, ktoré zas tak ľahko nejdu. Napríklad povel “styď se” sme sa učili dva roky. Proste mu to nie a nie do tej hlavy ísť  😁  To si poviete však to neni zas tak ťažké, ale ako vravím niečo ide a niečo nejde tak rýchlo. 
 
Inak si ale myslím, že je borderka parťák pre všetko. Myslím teda teraz psie športy. Nech na Enza vymyslím čokoľvek, vždy sa snaží zo seba dostať maximum. Tu ma napáda ešte myšlienka, výber medzi pracovným a výstavným psom. Neviem ako to majú vystavaci, Enzo je pracak, a opravdu urobí prvé posledné a odmenou pre neho je samotná práca. Takže pokiaľ je paníček akčnejší volila by som pracovne spojenie. My sme vyskúšali už kopec športov a všetko mu išlo v rámci našich možností. Alebo respektíve vramci mojich možnosti, mne to zas tak nejde 😁 skúsili sme pasienie, hoopers, dogfrisbee, začiatky sportovky, zostali sme však pri agilitách, dogdancingu a relíčku, pretože to je niečo čo nás bavi oboch a panička tomu začína rozumieť 😁 keď to paníčka nebaví, nikdy to nepôjde na nejakej vysokej úrovni. Opäť príklad, snažili sme sa pásť dlho dlho spôsobom takým, že by sme chceli skúšky zavody atd. Enzovi to naozaj šlo, pravidelným tréningom a správnym handlingom od chovatelky sa dostal do fáze že by pravdepodobne zložil skúšku HWT aspoň. Bohužiaľ mňa tento sport nezaujal až tak moc, nerozumiem mu, stresuje ma že si nedokážem prečítať ovečky a tak keď som Enza viedla ja nebolo to vždy dobre. Takže toto robíme rekreačne. Naopak agility je naša srdcofka. Pre mňa je to nádherný sport, ktorý ale tiež vyžaduje nejaké skills od psovoda ale keď sa to naučí ako pes tak psovod tak to je krásna podívaná. Máte vidieť Enza jak sa teší keď sa ide na parkur. Takže čo sa týka športov, borderka je za mňa ideálna voľba. 
 
Ďalší bod ktorý ma napáda je borderka a rodina, deti. Tu mám názor ktorý nie je veľmi populárny asi a ani sa nebude pravdepodobne veľa ľudom páčiť. Všade sa môžeme dočítať aká je borderka mierumilovná ku všetkým. Nesúhlasím. Historky borderky vyrastali na farme s jedným pánom a so svojim stádom ovečiek, takže si myslím že fakt nemajú zakódované aby boli kamoš. Nehovorím že to nejde, zas musím zopakovať, záleží to samozrejme na panickovi. Dá sa naučiť všetko, ale poznáte na tom psovi čo robí preto aby vám vyhovel, a čo robí pretože to ma rad a chce. Enzo deti akceptuje, ale nevyhľadáva. Ešte pred dvomi rokmi by som asi povedala, že ich nema rad, ale zistila som, že len proste nechce byt v ich blízkosti. A to je to čo ja vidím, že ich akceptuje povedala by som “na povel”. Je z toho vždy trochu nešťastný, že mu zas nejaké malé čosi baštrnguje nekoordinovanymi pohybmi pri hlave. Ale drží ako hluchý dvere.  Ale opäť sú deti a deti. Deti ktoré si s ním pekne hrajú a tolerujú to, že chce mať nejaký osobný priestor, tak tie ma veľmi rad. Keď ho nejaké dieťa naháňa a narušuje mu ten jeho kľud, tak pred tým prchá. Enzo je naopak ku deťom veľmi opatrný a pozorný aby im neublížil. Takže pokiaľ psovod rodič nauci psa aj dieťa správať sa k sebe pekne potom nie je problém. Myslím ale, že to bude jedinec od jedinca, Enzo je obecne taky “emočne chladnejší”, ako panička 😁 on sa nerád mazli ani s nami dospelými. Pracovná bordera čo by sme tiež chceli že. 
 
Potom si myslím že stojí za zmienku, borderka a zlozvyky alebo to ako predvídajú. Jajaaaj, tuto veľmi veľký pozor. Čo raz dovolíte bude platiť aj po druhé, po tretie a vy zistite že máte problém. Najtypickejšie je pasienie čohokoľvek čo sa pohne, čo najviac čítam tak sú to autá. Našťastie my sme tento problém nikdy nemali, ale veľa borderiek s týmto zápasí. Pri prvom postrehu že mi pes niečo pase, by som hneď zakazovala. Takže keď prvý krát uvidíte že vám pes niečo pase a necháte to tak, on si to veľmi dobre zapamätá, že však toto robiť môžem. A toto sa môže stať napríklad aj pri tréningu čohokoľvek. U nás napríklad, spatne naučená chôdza pri nohe alebo štekanie pri dogdancingu. Dlho som to nevedomky neriešila, nechavala som to tak, a problém bol na svete. Enzo si pri chôdzi urobil  moc zlozvykov, ktoré som mu ja ale dovolila. Potom predvídanie, to ma fakt “baví” 😁 
Tréning dd: “couvej couvej Bang (mŕtvola)” - “couvej couvej poklona” a pes je v mŕtvole. “Do prkinka Enzo, teraz som chcela poklonu.” “Jaj dyť ale ja si pamatuju že tady ma byt mŕtvola tak mi to nekaž” … no toľko k tomu 😁 keď sa pripravujeme na dogdancingove skúšky nikdy nemôžem sekvencie robiť často, pretože to štvornohé šidlo si pamätá pasáže ale už si nepamätá kedy čo ide. Z posledných skúšok: ideme rovno pes pri nohe, na konci haly odbočujeme do prava a ideme robiť pri nohe osmičku v kluse. Mhm, už od polovice haly kedy sme isli rovno na mňa čumel s vytočeným zadkom do strany štýlom “no tak už už zaboč ja vím že to následuje” 😁
 
Takže záverom si myslím že je borderka skvele plemeno. Mne extrémne vyhovuje. Pri výbere by som sa určite zamyslela nad tým, či som schopná a ochotná s tým psom fakt makať alebo ho mať len ako parťáka. Ak chcem makať volila by som pracaka, ak ho chcem ako parťáka u ktorého bude menšia preddispozicia na “ADHD” volila by som výstavaka. 
Enzo & Mája 🐶
 
 
Nores Rubínové srdce a Dusty Kozí dvorek (IG: -dustyho-zoo-)
 

Border kolie mě provází už odmalička. Lásku k tomuto plemeni odstartoval jedinečný Norýsek a v roce 2021 jsem se dočkala mého vysněného štěňátka Dustíka. Borderku jsem si pořizovala hlavně jako aktivního parťáka, ale nikdy by mě nenapadlo, kolik různých aktivit s nimi vyzkouším. 

Přestože byl každý z kluků úplně jiný, nádherně se doplňovali a Norýsek byl pro Dustyho neskutečně trpělivý učitel, i přes velký věkový rozdíl (11let). Norýska jsme museli minulý rok na podzim, nechat jít ve věku 14let.

  Není borderka jako borderka a každá je úplně jiná. Oba kluci milují své paníčky, ale Norýsek byl k cizím spíše odtažitý, Dusty naopak všechny s radostí pomazlí a uslintá. 😊 

Doma nemám ten typ borderky, která se nezastaví a pořád by něco dělala. Každopádně v první řadě musím říct, že borderky jsou srdcaři. Jsou to neskutečně empatická stvoření, která Vám jsou stále v patách. Jdou po hlavě do všeho, co si vymyslíte. Dustík miluje cestování, poznávání nových míst a různá dobrodružství, která spolu zažíváme. Borderky jsou opravdu přizpůsobivé, nevadí jim jakékoliv počasí, ani venkovní bydlení v zateplené boudě. Co se týče starostlivosti nejsou nijak náročné. Samozřejmě jako většina psů línají, takže je důležité je vyčesávat.

Říká se, že border kolie je jedním z nejinteligentnějších plemen na světě. Já s tím naprosto souhlasím. Rády se učí a pro práci s páníčkem by udělali cokoliv. Má to ale i své nevýhody. Stejně tak, jak rychle se naučí nové povely si vybudují i nežádoucí chování, hlavně když se nudí. Proto je důležité ji řádně zaměstnat jak fyzicky, tak hlavně psychicky a naučit ji „vypnout“ (odpočívat). S Dustíkem jsme vyzkoušeli spoustu psích sportů, ale nejvíce nás oslovilo Rally obedience, kde jsme úspěšně složili již několik zkoušek. Je snadno motivovatelný jak na hračky, tak pamlsky. Samozřejmě taky rád zkouší moje nervy, bez zlobení by to přece nešlo 😊.

Border kolie byla vyšlechtěna k práci u ovcí. Tento instinkt k pasení je největším zádrhelem při výcviku. Projevuje se nežádoucím pasením objektu, které by vás mnohdy ani nenapadly (auta, cyklisti, stíny, mouchy,…). Pro samotného psa je to velmi nebezpečné a je důležité to včas podchytit.

Vybírejte si opravdu pečlivě chovatele, který štěňátka socializuje a rodiče budou zdravotně testováni. Jak jsem již řekla, není borderka jako borderka, tudíž vybírejte podle toho, co s ní chcete dělat a jakou povahu očekáváte.

Mám již bohužel zkušenost s operací u Dustyho. Přibližně v 7 měsících mu byla zjištěna OCD – osteochondróza v pravém ramenním kloubu. OCD je onemocnění chrupavky – postižená chrupavka roste abnormálně a může dojít k poškození, až odloučení její části. Testování na toto onemocnění je i podmínkou ke vstupu do chovu. Dusty podstoupil operaci, po které následoval 3měsíční klidový režim. Nejspíše byla tato záležitost způsobena rychlým růstem. Dnes už je všechno v pořádku a můžeme bez omezení sportovat.

Uuuf, snad jsem napsala všechno podstatné. Nezapomeňte, že pokud se pro borderku rozhodnete, bude vám oddaným společníkem při všech dobrodružstvích. 

 

Cloe z České Kanady - Ovčárna (IG: border_cloe_a_chamberlain)

Border Kolie je moje vysněné plemeno. V naší rodině byl vždycky nějaký pejsek, ale že bychom byli pejskařská rodina, to se opravdu říct nedá. Měli jsme pejsky typu Jorkšír, ale já si vždycky přála právě Borderku. Moc jsem obdivovala, jak závodí v agility, jak jsou mrštné, rychlé a chytré. No a když přišel ten správný čas, tak jsme si s přítelem po dlouhém uvažování pořídili Cloe, naší vysněnou Borderku. 😊

Cloe je typická standardní Border Kolie, inteligentní, učenlivá, výborně ovladatelná, miluje práci a pohyb. Borderky jsou workoholici. Nic se ale nemá přehánět, proto je opravdu velmi důležité, naučit Border Kolii odpočívat. Je naprosto oddaná svému pánovi, snadno se přetáčí a dokud byste ji nutili pracovat, dělala by to až do úplného vyčerpání.

Je to ovčácký pes. Většina lidí si ji bohužel plete s pastevci. Rozdíl mezi ovčáckým a pasteveckým psem je, že pastevecký pes stádo pouze hlídá, ovčácký pes ale stáda ovcí nahání. U Border Kolie se můžete setkat s tím, že bude pást i jiné, nežádoucí věci, například kola, stíny, ptáky nebo auta. Toto nežádoucí pasení je potřeba utnout už v samém počátku, protože je velmi nebezpečné. Pasení totiž znamená, že chce ovčácký pes dohnat a zastavit pohybující se předmět, například u pasení auta by toto mohlo dopadnout opravdu fatálně.

S Cloe jsme se právě s tímto pasením aut setkali, ještě když byla malé štěně. Bylo opravdu časově i psychicky náročné toto chování odnaučit, ale povedlo se nám to a teď je na ní 100% spolehnutí. Cloeinku můžeme mít skoro kdekoliv to jde na volno, chodí spolehlivě u nohy. U málo frekventovaných silnic je naučená, že když slyší auto jde ke straně, lehne si a čeká než projede. Mnohdy už o autu ví mnohem dříve než my.

Border Kolie jsou opravdu velice chytré, předvídavé, až vyčůrané. Když nemají dostatek využití a odpočinku, vymýšlí si různé návyky a zlozvyky. Proto si myslím, že ten, kdo by si jí chtěl pořídit, by to měl opravdu dobře promyslet.

S Cloeinkou se věnujeme především právě pasení ovcí, které ji neskutečně baví. Dále se pak začínáme věnovat noseworku. Miluje dlouhé túry, běhaní, balanční cvičení, hlavolamy.. Prostě všechno, co si člověk vymyslí. 😊

 

Fína Z trnitých akátů (@boc_connie)

Borderka byla můj sen, který se mi splnil. Dostala jsem fenku Connie, v PP Fínu Z trnitých akátů, která se narodila 29. 3. 2012 a tento rok jsme spolu 12 let❤️ Toto plemeno rozhodně není pro každého, protože potřebuje citlivý a zároveň důsledný přístup. Je velice aktivní a pro spokojený život potřebuje pracovat. Connie mne toho naučila spoustu a časem jsem zjistila, že jsem v ní našla osudovou parťačku. Rády jezdíme na výlety a trávíme čas spolu. Zkusily jsme i několik sportů - agility, pasení, sportovní poslušnost, canicross, nosework a další. Vše ji bavilo a vše jí také šlo. V tom si myslím, že jsou borderky skvělé - skoro vše, co si na ně vymyslíte, budou dělat s radostí😊 Miluje hračky i pamlsky, je snadno motivovatelná na téměř cokoliv. Ke psům je rezervovaná, kamarády si vybírá a ostatní ignoruje. Nikdy nevyvolává konflikt.

Pojďme si představit plemeno trochu obecněji. Border kolie byla vyšlechtěna v druhé polovině 19. století na hranici Skotska a Anglie. Jak jsem již psala, tak je aktivní, velice inteligentní, obratná a nadšená do práce, která je jí sama o sobě odměnou. Jak se říká: ,,jednou bordera, vždycky bordera”, když někomu sedne její životní styl, už nebude chtít nic jiného. Borderka byla vyšlechtěna pro pasení ovcí a práci na farmě, a tak není výjimkou, že ji tato činnost baví ze všeho nejvíce. Je oddaná svému pánovi a také snadno cvičitelná, ale nesmíme zapomínat, že potřebuje dostatek fyzického a také psychického zaměstnání, jinak vám může tzv. přerůst přes hlavu. Může vám být bezproblémovým parťákem jako je mně moje Connie, ale bohužel se také vyskytují případy, kdy bordery pasou stíny, psy, běžce, cyklisty a vlastně vše, co se hýbe. Ze zdravotní stránky bývají v pořádku, ale stejně jako u jiných plemen, i když se to v chovu hlídá, najdou se jedinci, kteří mají epilepsii, dysplazii a další nemoci.

 

Baddy od Lomu Leštinka (IG: baddyodlomulestinka-boc)

Plemeno Border kolie naprosto miluju - jsou to hodní, pracovití a velmi učenliví pejsci. Ovšem člověk se jim musí věnovat, vyžadují pohyb a potřebují zaměstnat hlavičku. Bohužel někteří pejsci tohoto plemene mají sklony k pasení všeho, co se hýbe (auta, cyklisti, stíny,..) s tím je potřeba začít pracovat co nejdříve. S Baddym jsme tyto problémy naštěstí neměli a řešit jsme nemuseli. Border koliím je potřeba udržovat srst, hlavně pravidelně vyčesávat.

Baddy je papírový pes a celým jménem se jmenuje Baddy od Lomu Leštinka. S chovatelkou jsem byla v kontaktu v době porodu feny a strašně jsem si přála pejska. Posílala mi fotky.. první fotka-fenečka, druhá fotka-fenečka, třetí fotka a zase fenečka, už jsem začínala být lehce nervozní. Potom delší dobu nic a potom fotka a kluk! První psí kluk a bylo jasno.. Můj Baddy! Potom se narodili ještě 2 další pejsci. Gentlemani, dali přednost fenečkám. 

Nejdříve jsme se spolu začali věnovat poslušnosti a složili jsme první 3 zkoušky. Potom jsem se rozhodla díky Baddyho skvělé povaze jít cestou canisterapie. Rozhodli jsme se absolvovat přednášku a kurz společně se zkouškou, kterou jsme zvládli na jedničku. Začali jsme docházet do denního stacionáře, nemocnice, za holčičkou se spinální svalovou atrofií,.. Strašně si vážím a jsem vděčná za to, jak Baddy dokáže být empatický, hodný a opatrný k dětem i seniorům. Několikrát jsem už měla slzy v očích, je to nepopsatelný pocit, když člověk vidí nějaké zlepšení, úsměvy a nadšení. Také trénujeme dogfrisbee, občas jezdíme společně na kole a také jsme složili čtyři zkoušky z dogdancingu a máme svůj první titul. Teď nově začínáme s flyballem. Baddy je také chovný pejsek. 

Musím říct, že jsme společně žádné problémy neřešili. Baddy je opravdu vysněný pes. Jsem vděčná a děkuji, že ho můžu mít po svém boku. Jsem zvědavá, co nás všechno ještě čeká a co nám život přinese.

 

Loki (bez PP) (IG: lokivondog)

Border kolie mám ráda již dlouhou dobu, říkala jsem si, že bych ji jednou jako psa vážně chtěla. Ještě tedy moje srdce bojovalo s plemenem australský ovčák, takže to v podstatě bylo 50 na 50. Psího parťáka jsme měli, byl z útulku a bohužel nás opustil, bitvu s rakovinou jsme nevyhráli. Nu což, přišlo nám, že jsme doma opuštění a že je zde takové divné ticho, a tak jsme se rozhodli, že je ten čas pořídit si nového parťáka. Loki původně Piškot, přišel jako blesk z čistého nebe a byla to láska na první pohled. Jeli jsme si pro něj a opravdu byl perfektní.
 
Není mu ani rok, tedy respektive má 9 měsíců, takže v podstatě už je to velký kluk a dá se říct, že to bude zachvíli i puberťák. O koliích se říká, jak jsou učenlivé a chytré, nooo, dá se říci, že ano, je to pravda, i když Loki to bere tak nějak po svém :-D Když chce tak povel zná a když nechce, tak dělá, že ho nikdy v životě neslyšel. Ale myslím si, že to asi zná každý. Je hodně přátelský a společenský, má rád děti a lidi, ostatní psi a myslí si, že všichni jsou kámoši. Nejlepší hračka je míč, jakékoli velikosti, prostě místo mozku míček. Povahově je super parťák, se kterým je sranda. Rád si hraje, ale to je tím, že je štěně. Aktivní plemeno? No k tomu bych zatím dodala, že Loki rád spí a chápe, že když se zhasne je čas jít spát, většinou padne 21:00 a on se sebere a jde "do hajan". Takže v tomto je zlatý.
 
Ze zdravotních komplikací jsme si zatím nevšimli ničeho úplně zvláštního. Akorát měl kýlu, se kterou byl na operaci. Jinak zdraví je zatím v pořádku a doufám, že to tak i zůstane a nebudeme muset řešit něco vážného a komplikovaného. I když s tím jaké má občas sebevražedné sklony, musím zaklepat, že je vše opravdu v pohodě a nikdy mu nic nebylo.
 
Loki je bez papírů, není z chovné stanice, ale nám to nevadí, je to super parťák a neměnili bychom. :-)
 
 
CHS Somnium Diaboli (IG: somnium-diaboli.kennel)
 
Dixi = Devil's Bride Danaishe 
WiFi - As Fire Somnium Diaboli 
Sam- A Lover Of Poetry Somnium Diaboli 
 
Zdravím, jmenuji se Terka Pajchlová, vlastním borderky Dixi a WiFi a křížence borderky Jessi.
Dixi je z chovatelské stanice Danaishe a WiFi je její dcera, odchovaná mnou. Doma mám ještě pejska Sama ( brácha WiFi,syn Dixi) toho vlastní synovec, ale pracuji a věnují se mu převážně já. Mám tak možnost pracovat se 4 borderky, z toho dvěma 5 měsíčním štěňatama. Moji psici jsou převážně z výstavní australské linie. Člověk by si řekl že výstavní = líný,ale tohle můj cíl chovat opravdu není. Ani jedno zvíře co mám doma se tak nechová a dělat něco, trénovat, hrát si, makat je prostě pro ně velká zábava a milují to. Mají velký drive, krásný pohyb, vůle zavděčit se člověku a exteriérově krásní - to je také můj chovatelský cíl. S rušnými prostředími nemají problém už od štěňátka ( ani Dixi), cestování hromadnou dopravou jim nevadí, ideálně se i uloží ke spánku. Border kolie jsou velice chytré, intenzivní- učí se tedy rychle, hlavně tedy zlozvyky.
 
Jak to všechno začalo?
V roce 2015 přišla do naší rodiny 1. "borderka"( kříženec Sára) pořídila ji sestra svým dětem na zahradu. My se přestěhovali v r. 2018 do vedlejšího domu se zahradou a pejsek tam chyběl, přesvědčovala jsem rodiče na borderku,boderka s PP mi byla zakázána,protože se nechtělo platit,když se nevědělo jestli se pejskovi budu věnovat ( bylo mi 11 let a po zkušenostech co slyšeli rodiče od ostatních,že pořídili a přestali se věnovat to bylo jasné ) vybrala jsem si z inzerátu štěňátko hodinu od nás. Cca ve 2 týdnech jsme se na ně jeli podívat,tak nějak jsme se zaujali navzájem s jednou feneckou ( Jessi), s ní jsem tak nějak vše začala. Jesska je klidnější povahy, rušné akce nebyli pro ně- to jsme odbourali a teď převádíme dětem i starším psí kousky. Povahově je k nim milá,má je ráda,ale není to jak Dixi ,která vyloženě ty děti si užívá i seniory(ona je povoláním canisterapaut na 100%) není to pes co by se mohl zbláznit,poskakal je a byl prostě úplně mimo. Začala jsem se tedy věnovat sportům a poznávala ostatní pejskaře , kteří měli i 2 pejsky... To mě velice zaujalo a když začal covid-19 tak jsem rodiče přesvědčila i na pejska s PP,hledala jsem dlouho,našla jsem ,jenže pár dní před odběrem paní zrušila rezervaci,že mi štěňátko nedá,že se jí nelibim - jistým způsobem chápu,jenže ke komu to štěně se dostalo... Jsem ráda ,že jsem tohle štěně nedostala, bůh ví kde bych teď byla, a že jsem se dostala pod křídla k velice úžasné osobě Míše.Narodila se Dixinka se svým braskou Dexterem. Začali jsme se věnovat i výstavám, výstavy beru jako jednu z nejlepších socializací- opravdu vím o čem mluvím. Dixi vyhrávala své třídy,tím jsem se toho chytla a začala jezdit, Dixa byla úžasná a chovala se krásně,nevykazovala známky agrese, nevyrovnanosti ani když jsem byla pod velkým stresem ( setkala jsem se že i borderky mimo kruh vrceli na psy a ani nic nedělali , nejednalo se o výstavní linie jenom) . Poté jsme šli do prvního vrhu naší Dixinkys úžasným psem O'Neillkem,který je taky camisterpeut a věnuje se sportům,porod zvládla bravurně. Nechali jsme si doma neplánovaně dvě štěňátka - Sama a WiFi. Ty připravuji na společný život,sporty I výstavy.
 
Doma v jednom baráku a zahradě žijou 3 holčičky, mají stanovené pravidla, nevznikají nějaké velké konflikty,Jess Dixinku, když byla malá,vychovala/ nastavila ji pravidla,to stejné dělá Dixi Wifince. Sem tam přijde Sam, všichni dobře spolu vychází a hrají si. 
 
Ke zdravotní stránce- je opravdu důležité odkud si pejska berete a po jakých rodičích. Tady už je to složitější, ideálně aby byl pejsek co nejvíc testovaný a neměl pouze základy pro uchovnění.
Uchovnění je možné pod 2 kluby - kchmpp a bcccz. BCCCZ má svoji databázi za což jsem velice ráda. Světová databáze borderek je anadune,na které mám svoje psiky přihlášené též.

 

Vanda z Lantíkova (IG:borderkolie-roxy)

Štěně border kolie jsem si přála několik let, ale měli jsme už doma psího dědečka border teriéra. Po jeho odchodu za duhový most nám doma moc chyběl zvuk psích tlapek a mé přání se stalo skutečností. 20.8.2022 jsme si domů přivezli nové štěňátko a dali mu jméno Roxy. 

První dny a noci byla v novém prostředí nejistá, snažila se schovávat a někdy „plakala“. Jakmile se s námi sžila a zvykla si, stal se z ní můj velký parťák. Pomalu jsme začaly chodit k trenérce. Nejdřív na socializaci štěňátek a potom na poslušnost. Roxy se učila nové povely velmi rychle. Někdy měla problém se soustředit a udržet pozornost a zajímalo ji všechno ostatní kolem. K motivaci mi sloužily pamlsky a hračky. Trénovaly jsme každý den, protože Roxy se nerada nudí. Když nebyla dostatečně unavená z tréninku nebo delší procházky chytala večerní „raplíky“. Běhala splašená po celém bytě, štěkala a chtěla si hrát. Teď má 21 měsíců a už je klidnější. Aktivitu ale potřebuje pořád. Když měla Roxy 15 měsíců začaly jsme trénovat agility. To ji opravdu baví, a i se u toho unaví. Dokonce už máme jedno druhé místo ze závodů.

Roxy miluje hlazení a mazlení. Je to velmi kontaktní a klidná fenka, přátelská k lidem i psům. Je ale i hodně bázlivá. Ze všeho neznámého má strach a dává ho najevo silným štěkotem (kdo ji nezná mohl by se jí v tuhle chvíli i bát). Jednou se nám stalo, že vylekala celé osazenstvo hotelové zahrádky u odpolední kávy. Zafoukalo, pohnula se tráva u jezírka a Roxy vystartovala připravená nás všechny chránit 😊. 

Dvakrát za rok Roxy mění srst, a to jsou hromady chlupů všude. Trvá to tak měsíc. Pomáhá vyčesávání, ale to moc ráda nemá. Jinak není množství chlupů nijak extrémní. Roxy má citlivé oči, proto máme pořád v lékárničce oční kapky a když je má podrážděné, hned nakapeme. Má také citlivý žaludek. Když sní cokoliv, na co není její trávení zvyklé má průjem. Proto používáme jen vyzkoušené krmivo a neměníme ho.

Můj život s borderkou je plný štěstí a společných aktivit. Borderka vás rozhodně nenechá sedět jen tak na gauči. Pokud se někdy nemůžete sami donutit k pohybu, borderka vás donutí 😊.

 

Ellie Dream of Joy (IG: ellies.heart)

Pred 5 rokmi som prišla za maminou s tým že raz budem mat borderku. A pred 3,5 rokmi sa mi tento sen splnil. 

Ellie bola asi ako každé šteniatko neposedná, pojašená a veľmi zvedava.

Poblaznenie jej stále ostalo, ale už kontrolovanejšie 😂. Vrhá sa so mnou s radosťou do každej hlúposti, ktorú si vymyslím. Je to neskutočný psí parťák. No zároveň je veľmi citlivá, takže keď na ňu niekto zvýši hlas, utiahne sa a ďalej pracovať nechce, preto pri tréningu musím dávať veľký pozor na tón hlasu.

Čo sa týka psích kamošov, tých si veľmi vyberá, nemá rada doterných psov, no keď si ju nevšímajú, sama je doterná🤷‍♀️😂. Má pár psích kamošov, ktorých keď zdialky uvidí alebo ucíti, začne sa strašne tešiť a pišťať za nimi. 

Keďže som veľmi túžila mať psa, ktorý nebude mať problém s ľuďmi, ako šteniatko som ju strašne presozializovala a tak teraz keď na ňu niekto čo i len pekne pozrie, chce sa ísť mojkať, nehovoriac o tom keď na ňu niekto prehovorí a deti tak isto miluje ❤️

Hoci je Ellie pastiersky pes, nikdy nič nepasla, možno je to tým ze má rešpekt aj pred malým mačiatkom. 😅

S motiváciou nemáme žiadny problém, či už sú to pamlsky, hračky, hádzanie lístia alebo moje nadšené výskanie. 

Borderky sú známe tým že sa veľmi rýchlo učia,  tak ako sa naučia aj dobré veci, sa ľahko naučia sa aj zlozvykom, ktoré sa potom ťažšie odnaučajú.

Číst článek
Ruský boloňský psík - jak se starat o srst?
Péče o srst tohoto malého „plyšáka“ je většinou náročnější. Je třeba dbát na pravidelné a důsledné česání. Při nesprávné péči se z nadýchané pejska připomínající jemnou sněhovou vločku, snadno stane zacuchaná kulička. I když jde o poměrně odolné plemeno proti nepříznivému počasí (oproti jiným drobným pejskům), není vhodný k celoročnímu pobytu venku. Velké plus v očích mnoha chovatelů představuje zajímavý fakt, že srst boloňských psíků z důvodu absence podsady nelíná, jako je tomu u většiny psích plemen. Chovatel se tak vyhne nežádoucím nánosům uvolněných chlupů, rozmístěných v hojném množství všude po bytě. Dlužno podotknout, že tato skutečnost není ukotvena ve standardu a existují taktéž záznamy o zástupcích plemene s podsadou.
Srst boloňáčka se nemusí stříhat, v takovém případě dorůstá do délky cca 10 cm. Je třeba ji alespoň dvakrát týdně velmi pečlivě vyčesat, přičemž zvýšenou pozornost věnujeme břišní partii, uším, srsti pod krkem a v podpaží, kde se může ve zvýšené míře zacuchávat. Dlouhá srst je háklivá v případě nepřízně počasí a boloňský psík je proto poměrně často koupán (průměrně 1x za tři týdny a v případě znečištění srsti dle potřeby). To vede k namáhání a vysušování srsti. Je tedy zapotřebí používat speciální, šetrnou psí kosmetiku (speciální oleje, rozčesávací přípravky atd. viz níže).
 
Pokud není pes chován pro výstavní účely, kde je dlouhá srst v perfektní kondici nezbytnou podmínkou, alternativou z hlediska úpravy srsti, vhodnou především v letním období, je její ostříhání v některém ze specializovaných salonů. V každém případě, to znamená i u výstavních psů, zastřiháváme opatrně přerostlou srst mezi prsty psa. Každodenní péči věnujeme srsti v očním okolí a kolem čenichu, vždy ji opatrně očistíme.
 
Pravidelně kontrolujeme uši, zda nejsou znečištěné a nehrozí zánět zvukovodu, v případě potřeby odstraníme opatrným vytrhnutím přebytečné chlupy uvnitř ucha. Nezapomínáme na pravidelné stříhání drápků a nejméně jednou týdně šetrně vyčistíme psovi zuby pomocí měkkého kartáčku a speciální zubní pasty. Přejdeme tak zánětům a zvýšené kazivosti, která je u menších plemen častým problémem.
 
Nutno podotknout, že každý pejsek může mít jiný typ srsti i přesto, že je plemeno stejné, záleží na původu a samozřejmě genetické dispozice. Proto nelze s jistotou určit vhodnou kosmetiku pro všechny Boloňáčky. Přesto Vám dáme typy pro nejčastěji se vyskytující typ srsti (dlouhá, hrubšího typu s jemnějším chlupem u kořínků) těchto pejsků.
 
Doporučená kosmetika a další pomůcky:
Číst článek
Mops - roztomilý psí "zmačkanec". Temperament, vzhled, skutečné zkušenosti a chov.
Mops - roztomilý psí "zmačkanec". Temperament, vzhled, skutečné zkušenosti a chov.

Přemyšlíte o pořizení roztomilého Mopse? Jak se chová? Jaké jsou jeho problémy a na co dát pozor při pořízení z chovatelské stanice? Skutečné zkušenosti majitelů těchto čtyřnohých pejsků se dozvíte v tomto článku :)

Povaha a temperament

Mops je jedním z těch plemen, které by mohlo mít vlastní stand-up show v komediálním klubu. Jeho temperament je kombinací radosti, oddanosti a bezmezného entuziasmu, který se může vyrovnat výbuchu energie. Jsou to malí živí šviháci, kteří jsou vždy připraveni na zábavu, ale neztrácejí svou laskavost a oddanost k majiteli. Když se podíváte do očí mopsa, uvidíte veselého parťáka připraveného na dobrodružství. Učí se rád a rychle ale několikrát si rozmyslí zda povel opravdu musí udělat.

Vzhled a starostlivost

Mopsové mají krátkou, hladkou srst a charakteristické široké, kulaté oči, které vás okouzlí na první pohled. Jejich rozkošné malé tělo je zdobeno zvlněnou ocasní kudrlinkou. Starostlivost o srst se dá přirovnat k Francouzskému buldočku

Historie

Vznikl asi v 18 století před naším letopočtem v Číně nebo Tibetu. Předchůdci mopse byli společníky buddhistických lámů. Do Evropy (konkrétně Holandska) je poprvé dovezli v 16 století n.l. Stali se společníky šlechty. Proslavil je Vilém Oranžský kterému zachránili život. Dalším panovníkem, který mopse proslavil, byla anglická královna Viktorie.

Chov, uchovnění, chovatelské stanice a zdravotní vyšetření

V ČR existují dva chovatelské kluby, a to: www.msbmk.cz a www.mopsklub.cz Kde najdete podrobný popis standartu plemene od FCI, podmínky chovnosti a další informace. Pokud chcete svého pejska uchovnit pod Mops klubem České Republiky, z.s. budete potřebovat: 

  1. Ukončený 11. měsíc věku (tzn. započatý 12. měsíc věku) v den bonitace bez ohledu na pohlaví.
  2. Absolvování alespoň jedné výstavy vyššího typu (zadávaný titul CAC) s výsledkem minimálně "velmi dobrý", a to ve třídě mladých, mezitřídě, třídě otevřené nebo vítězů/šampionů.
  3. Pes/fena předvedený na bonitaci musí být zdravý a mít platné očkování, potvrzené v očkovacím průkazu nebo pase.
  4. Veterinární vyšetření luxace patelly, zapsané v průkazu původu. Vyšetření luxace patelly může bonitovaný jedinec absolvovat ve věku alespoň 12 měsíců v den vyšetření, a to pouze u veterinárních lékařů - posuzovatelů luxace patelly - uvedených na webových stánkách Komory veterinárních lékařů České republiky. Veterinární vyšetření luxace patelly musí být absolvováno s výsledkem stupně luxace patelly max. 2, tzn. že se ve výsledku vyšetření luxace patelly nesmí vůbec objevit stupeň 3 a/nebo 4 – takoví psi nemohou být uznáni jako chovní.

Dále Mops klub České Republiky, z.s. doporučuje následovná zdravotní vyšetření: 

  1. Genetická vyšetření:
    a) deficit pyruvátkinázy (PK)
    b) degenerativní myelopatie (DM exon 2)
    c) maligní hypertermie (MH)
    d) nekrotizující meningoencephalitis (NME/PDE)
    e) primární luxace čočky (PLL)

  2. Ostatní vyšetření a lékařské úkony:
    a) vyšetření srdce
    b) RTG vyšetření páteře
    c) DNA profil

U MSBMK jsou podmínky chovnosti trochu jiné. Najdete je v bonitační kartě na stránkách klubu. 

Mops je bohužel velmi nemocný pejsek a nejen proto doporučujeme pořízení pejska s PP. Správný chovatel dbá na zdraví svých psů a dělá i nadstandartní zdravotní vyšetření které pomohou k zdravému životu Vašeho pejska. U pejska bez PP nikdy nevíte co od rodičů dostane štěně do života. Také doporučujeme se jít podívat na některou z psích výstav. Klubové výstavy naleznete na webových stránkách obou klubů a výstavy všech plemen v ČR naleznete zde: https://vystavy.cmku.cz/

Seznam chovatelských stanic naleznete na webových stránkách obou klubů společně se zdravotními a výstavními úspěchy. 

Zkušenosti a doporučení majitelů

Manolo (Aspik) King Lily (IG: the_pug_manolo)

Mopsíky miluju už pěknou řádku let a přála jsem si, aby tohle plemeno byl jednou můj parťák. A tak se i stalo - od března 2023 mně a mému příteli Manolo obohacuje všední dny. :) Manolo neboli Manu či Manouš má něco přes 1 rok a je přesně takový, jak se mopsíci popisují - že jsou mírumilovní, naprosto oddaní, klidní, ale zároveň hraví a také jsou stínem svého pána (kamkoliv se hneme, jde s námi, opravdu všude). MOPSe není těžké vycvičit, jen to chce trpělivost a spooooustu pamlsků :-).

Jsou totiž hodně tvrdohlaví, ale Manolo již od štěněte zvládá základní povely, jako je sedni, lehni, dej pac, ke mně a zůstaň. Manolo má za sebou i první výstavu (umístil se na krásném 2. místě) a za pár měsíců ho čeká další.

Manolo je velmi přátelský jak k lidem, tak i k ostatním pejskům. Když nějakého pejska na procházce potkáme, hned za ním utíká a hrál by si, co by mu síly stačily :). Má rád i dlouhé procházky, nejvíce se mu líbí v lese. Kratší procházky pak praktikujeme zejména v letních měsících, protože se mu ve velkém horku špatně dýchá.

Je také důležité zmínit, že mopsíci celoročně línají a Manolo není výjimkou... Takže ano, chlupy máme opravdu všude, ale snažíme se Manola pravidelně vyčesávat a tím to množství chlupů snížit.

Mopsíkům je důležité (narozdíl od jiných plemen) věnovat dostatečnou péči o obličej. Každý den se staráme o oči, kontrolujeme uši a především čistíme nosní vrásku - ta musí být vždy čistá a pokud možno suchá. Mopsové jsou bohužel více náchylnější k nemocem - i Manolo už má za sebou rýmičky a kašel, ale vše zvládl bez větších komplikací. :)

Manolo je zkrátka náš miláček, rozveselí vždy všechny okolo a je to správnej parťák! ♥️🐕

Manolo má PP. Aspik (chovatelská stanice King Lily) je jeho původní jméno a mělo své opodstatnění :D. Manu se narodil jako první a byl narozdíl od svých sourozenců pěkný cvalda. A protože to byl chovatelské stanice první vrh (vrh A) pojmenovali ho Aspik :D.

Alfréd of Caramelo Happiness (IG: alfred_.thepug)

Ráda bych Vám představila našeho 8-měsíčního satana Alfréda. To jak jsme se setkali, byl úplný osud. Měli jsme zarezervované štěňátko v jedné chovatelské stanici v Plzni, ale postupem času jsme zjistili, že nám na té stanici něco nesedí a pátrali jsme dál.. Jednou jsem narazila na příspěvek od paní, která uváděla že je z vesnice, jako bydlíme my a právě se jim narodily štěňátka mopse.. po dalším pátrání jsem zjistila, že paní má chovatelskou stanici a že bydlí jen o ulici vedle nás.

Neváhali jsme a ihned jsme ji zavolali. Zjistili jsme, že má poslední volné štěně psa- Alfréda. Takže to jen krátce k tomu, kdyby Vás zajímalo jak jsme k sobě přišli. A teď se vrhneme k tomu, jaký vlastně mops je.

Mopsi jsou obecně fakt nejvíc zavisláci😂. Kamkoliv jdu, Alfréd jde semnou, nedej bože když jdu bez něj na záchod, to je schopný hrát uraženého za dveřmi 😂. Mimo to jsou i dost tvrdohlaví a mají svou hlavu. Alfréd rád hraje na honěnou, hlavně když se to nejméně hodí, protože si právě usmyslí, že ke mě prostě nejde.

Už jak jsme si ho přinesli, jsme ho učili první nějaké povely. Pac se naučil skoro za den, sedni a lehni taky. Ke mě umí, ale jak říkám, jen když chce😂 takže na to, jak jsou tvrdohlaví se umí pěkně rychle naučit všechno, co po nich člověk chce😊.

Taky rozumí úplně všemu, co mu řeknu, jsou dost chytří a bystří. Úplně nejvíc na té povaze miluji, jak jsou umazlení.

Říká se, že mops není uštěkaný pes, rada bych tohle tvrzení vyvrátila, jelikož Alfréd se spletl a myslí si, že je hlídací pes😂 štěkáná na všechny a na všechno z okna, jako kelišová a klidně 2 hodiny v kuse 😊😂

Dále bych ráda zmínila, že náš Alfréd je dost odvážný,přátelský a sebevědomý, chodíme pravidelně na socializační procházky, kde je obvykle hodně pejsků a Alfréd se nikdy nebál a nezná rozdíl mezi hodným a zlým psem a jde za každým po hlavě, tak doufám, že na to nikdy nedoplatí. (Klepu klepu).

Ke zdravotní stránce- zatím jsem se s ničím neobvyklým nepotkala. U tohohle plemene je opravdu důležité vybrat správného chovatele. Opravdu nepodceňovat hledání toho správného. Ten , kdo si chce pořídit tohle plemeno, si trochu zahraje na detektiva FBI a proklepne si všechny

Teda my to tak udělali a vyplatilo se nám to, protože zatím máme zdravého, šťastného a s báječnou povahou psa😊. Mopsi trpí na vrozené a genetické vady kyčlí, onemocnění srdíčka a hlavně PDE, nemoc ze které mají všichni strach. PDE je nemoc, která postihuje jen mopse, je to zánětlivé onemocnění mozku a nedá se ji předejít, protože se přenáší z rodičů, z rodu. Tohle onemocnění se nedá léčit a končí většinou fatálně. A aby se tomu předešlo, dělají se rodičům štěňat testy. Můžeme vidět značku PDE N/N, což znamená negativní a nepřenosný. Dále mopsi trpí na dýchací problémy, ušní a oční záněty, alergie apod. My se zatím potkali jen s rýmečkou, kde nám pomohl jitrocelový sirup.

Takže tu zdravotní stránku bych shrnula jako to, od koho pejska berete. Samozřejmě PP nemusí být záruka, chápu, že někomu se zdá částka která se platí za toto plemeno s PP hodně, ale já si myslím, že lepší je připlatit si za dobrý a ověřený chov, než pak platit desetitisíce na veterině za genetické a vrozené vady😊.

No,takže mopsi jsou takový malý zázrak, jsou to parťáci, kteří s Vámi půjdou i na konec světa ale zároveň jsou líní a když chcete jít na procházku, hodí na Vás pohled jakože “to opravdu nemyslíš vážně!?” A ještě k tomu když prší, to by nejradši dělal svou potřebu jen doma😂. Jsou to miláčci, jsou hodní, pokud zrovna nedospívají jak ten náš🥲 to potom nevíte jestli máte piraňu nebo mopse, ale jsou fakt zlatí, jiného psa už bych nechtěla, doporučuji tuhle rasu všem, kteří chcou pejska na mazlení, protože mopsi vás budou mazlit celý svůj život🥰 Doufám, že jsem vše napsala, co jsem chtěla, protože o tomhle se dá povídat i hodiny, tak jsem se snažila udělat jen takový výcuc😂.

Fredie (bez PP) (IG: fredie_whitepug)

K našemu Fredíčkovi jsme se dostali vlastně úplně náhodou, na první pohled nás ohromil, že je bílý. Nemá sice papíry, ale povahově je to jistě typický mops😁 což znamená že hodně chrápe a snědl by snad úplně všechno😅 Mops je povahově velmi přátelský, milý, relativně klidný, ačkoliv stejně umí pěkně divočit. Svoje lidi miluje nade vše, jak jste s nim nikam se od vás nehne😊 Náš Fredík je poměrně rychle učenlivý, všechno je to spíš o naší vůli než o jeho, je velmi šikovný. Z počátku byl trochu boj o nerozkousané boty a podobně, ale to je asi trochu s každým štěnětem.

Fredíka od malinka socializujeme s lidmi, s dětmi a s nejrůznějšími pejsky. S většinou pejsků nemá absolutně žádný problém a chce si hrát. Existují však i pejsci, které z nějakého důvodu nemusí, vrčí a jasně dává najevo že tenhle ne. Možná na nej moc štěká za plotem🤷🏼‍♀️ tomuhle jedinci se tedy radši vždy vyhýbáme. Na veškerou manipulaci, ošetřování je Fredík moc hodný.

Nevadí mu ani delší cesty autem, vždy si pěkně hoví ve svém pelíšku a většinou i cestu prospí.

Co se stravy týká jsme opatrní, mopsíci mají tendenci tloustnout a to je špatné pro jejich tělo, tudíž vybíráme kvalitní krmiva a dobrůtky a snažíme se ho zbytečně nevykrmovat. Ačkoliv jak už jsem psala snědl by fakt všechno🙈 pro podporu těla a zdraví zařadíme občas alavis. Vždy však jen na určité období, má ho zatím pouze jako prevenci. Sami jsme ho naučili několik povelů: sedni, čekej, ke mně, pac, otočka, popros, pusinku😂 jak už jsem psala je velmi šikovný a učenlivý.

Aktuálně uvažujeme o cvičáku abychom například dokázali lépe řešit situace s těmi pejsky, které náš Fredík nemusí a nebo oni nemusí jeho.

Největším zdravotním rizikem pro mopsíky je plochý čumáček, v létě či v horku se mu špatně dýchá a občas se mu stane že se začne dokonce trochu dusit, ale to se stává zřídka kdy. Dobré však je být na takové situace vždy připraven a vždy mít dost vody, hlavně v horkých dnech.

 

Mooc všem děkujeme za jejich zkušenosti a doufáme, že se Vám článek líbil :)

Číst článek
Pomeranian, pomik nebo pomeranč…..jak ho doma správně upravit? Jakou zvolit kosmetiku?

Pomeranian je roztomilý pejsek s krásnou dlouhou a načechranou srstí. Ale o jeho srst je potřeba pořádně pečovat. Absolventka kurzu o profesionální úpravě “pomika” a groomerka Ingrid Dudášová ze psího salonu Doghouse kousek od Ostravy Vám, o především domácí úpravě, řekne více. 

Péče o srst obnáší především pravidelné kartáčování, důležité je pročesat srst až ke kůži, aby spodní vrstvy neplstnatěly. Bohatá srst s převládající jemnou podsadou se upravuje střihem, který podtrhuje charakteristický tvar těla.

Často než u jiných plemen se u nich objevuje alopecie (ztráta srsti) různého původu a hyperpigmentace kůže.

Pomeranianové mají samočistící krycí srst s podsadou. Krycí srst je chrání před vlhkem a zároveň zabraňuje pronikání slunečního záření ke kůži. Podsada slouží jako izolační vrstva – zabraňuje jak úniku tepla produkovaného psem, tak průniku chladu či horka ke kůži psa. Správná úprava pomeraniana zahrnuje časté kartáčování – to proto, aby se srst nezacuchávala a zbavovala se odumřelé podsady. Je vhodné zastřihnutí v salónu tlapiček i uší do kulatého tvaru. Ve správném salónu Vám poradí s péčí a zvolí nejvhodnější zastřihnutí srsti. Stříhání tohoto plemene na minimálně polovinu původní délky srsti je velmi rizikové. Možná Vás láká vzhled roztomilého malého medvídka, ale je na zvážení zda opravdu chcete tímto vystavit pejska možným zdravotním potížím jako je ztráta termoregulace a velké riziko alopecie. Pokud chcete krátkosrstého pejska tak doporučujeme zvážit výběr plemene. Přece jen pořídit si dlouhosrstého psa a pak ho ostříhat na krátko je trochu nesmysl. Pokud psa koupete (nebo například zmokne), je nutné ho pořádně vysušit a vyfénovat, jinak může dojít k zapaření srsti – kvasinky, plísně a bakterie na sebe nenechají dlouho čekat a následná veterinární péče je poté během na dlouhou trať.. V srsti okolo uší, břicha, slabin a krku se rádi drží parazité a kvasinkové záněty, proto tyto části nevynechávejte a věnujte jim pozornost. Nejenže odstraníte dredy a zacuchaná místa, ale předcházíte tím různým zdravotním komplikacím.

Doporučujeme kosmetiku True Iconic řady Volume (šampon + kondicionér) nebo texture V bath. Vhodný hřeben je potom kovový Ibéňez a Ancol slicker pro malé pejsky.

Číst článek
Zlatý retrívr - domácí úprava a doporučení kosmetiky
Zlatý retrívr - domácí úprava a doporučení kosmetiky

Zlatý retrívr je krásný velký a "zlatý" pes :). Ale i takového pejska je třeba doma upravovat. Jak? To Vám přiblíží Ingrid Dudášová ze psího salonu Doghouse v Rychvaldě

Doma stačí, když svému retrievrovi jednou týdně pročešete srst. Jako u všech dlouhosrstých plemen je nutné srst opravdu důkladně pročesat. Doporučujeme tyto hřebeny a kartáče: Kartáč Ancol Slicker L a hřeben s pravidelnými zuby. Začináme od hlavy, postupně pokračujeme až k tlapkám a ocasu. Češeme po srsti i proti. 
 
Retrívr má tzv. samočistící srst. Není tedy třeba ho pravidelně koupat. Občas se samozřejmě stane, že je Váš pejsek "jako prase" a zapáchá. Pro retrívra doporučujeme tuto kosmetiku: True Iconic řada collagen (šampon + kondicionér) nebo TPL řada 5v1.
 
Pokud nemáte výstavního pejska není třeba nějaké úpravy ve střihu. Pokud Vám však na dlouhých chlupech nosí domů z procházky i půlku lesa tak je vhodné lehké zastřižení oblastí s velmi dlouhou srstí a zastřihnutí pacinek. S vhodnou úpravou i se zvýrazněním nebo schováním určitých oblastí Vám poradí ve vašem salónu.
Číst článek
Hovawart - upravuje se vůbec?
Hovawart - upravuje se vůbec?

Hovawart - velký, silný a neohrožený pes. Jak je náročná jeho údržba? Stříhá se nebo jinak upravuje? V týmu Doghouse je začínající chovatelka Hovawartů Kristýna Dostálová (CHS Z divoké smečky), která Vám o tom řekne více.

Hovawart je téměř bezúdržbový. Venkovního pejska stačí pravidelně česat a v době línání pořádně vyčesat. Není potřeba je koupat. Jejich srst se tzv. vyčistí sama. Co se týče hřebenů, na podsadu je dobrý Furminátor. Na celkový finiš potom hřeben značky Ancol, který využívám i na výstavách. Srst krásně rozčesá, včetně případných dredíků. Pokud se pejskovi v zimě tvoří na packách bouličky od sněhu můžeme Hovikovi vyholit chlupy mezi polštářky. Většina Hovawartů si drápky přirozeně obrousí o dlažbu, pokud ale má pejsek drápky dlouhé zkracujeme pomocí speciálních kleští na drápky. Drápky zkracujeme postupně a po malých částech, hlavně u pejsků kteří mají drápky černé. Mohli bychom střihnout do živého (pejsci v drápách mají nervy). To je pro pejska bolestivé. 

Na výstavu je dobré pejska vykoupat. Osvědčily se mi produkty značky True Iconic. Šampon používávám modrý Show beauty Bath, kondicionér růžový Show beauty care a na lesknou a vyživenou srst olej True Iconic Magic Treatment Oil

Číst článek
Kavalír - jak pečovat o srst doma?
Kavalír - jak pečovat o srst doma?

Kavalír King Charles spaniel, časté plemeno s dlouhou srstí. Jak upravovat doma? To Vám řekne profesionální groomerka ze psího salonu Doghouse kousek od Ostravy Ingrid Dudášová.

U Kavalírů je výhoda, že se srst nestříhá (krom úpravy pacinek) ani netrimuje, přesto je potřeba pejska pravidelně koupat (cca 1xměsíčně) a česat (nejlépe obden či každý den). Někteří majitelé, kteří nenavštěvují psí výstavy si nechávají dlouhou srst upravit a zastřihnout z hygienických důvodů, což naprosto chápeme. Přece jen kdo by byl nadšený, když vám z venku přijde pejsek ze kterého teče jako z mokrého koberce :).

Uši je důležité pravidelně kontrolovat, ráda se v nich drží špína a vlhkost, která špatně vysychá kvůli tomu, že uši jsou dlouhé, převislé a silně osrstěné. V případě potřeby použijeme na čištění čistící roztok.
Nikdy k čištění nepoužívejte vatové tyčinky, které se používají u dětí. Oči stačí vytírat papírovým kapesníčkem. Pokud je však zarudlé nebo zahnisané, neprodleně navštivte veterináře. Mají oči vypouklé což přispívá k ulpívání prachu na jejich povrchu a k syndromu suchého oka.

Koupat můžete již i malé štěně, avšak musíte dbát na to, aby bylo po koupeli v teple a používejte jen šampon určený pro štěňata, žádné dětské mýdlo či dětský šampon i když toto veterináři rádi doporučují. Po koupeli nechte štěně lehce proschnout a pak jej dofénujte. Nejlepší je, když štěňátko vykoupete večer po posledním vyvenčení, aby mělo možnost do rána doschnout a případně venku nenachladlo.

Na česání používejte kartáč se zahnutými drátky tzv. finišák a kovový hřeben na pročesávání dlouhé srsti na uších a na ocase. Na vyleštění srsti a vyčesání prachu ze srsti je také vhodný kartáč z přírodních štětin, ten však neslouží k rozčesání srsti ale na konečnou úpravu srsti

Doporučené produkty:

Číst článek
Cartilan…proč tuto kloubní výživu? O psí fyzioterapeutce Lence Řačákové a Therapet.cz
Cartilan…proč tuto kloubní výživu? O psí fyzioterapeutce Lence Řačákové a Therapet.cz

Taky nevíte kterou kloubní výživu zvolit když na trhu jich je takové množství? U nás najdete pouze ověřené produkty a Cartilan doporučuje fyzioterapeutka malých zvířat Lenka Řačáková z Therapet.

Kdo je?

Už od malička jsem propadla zvířatům. Jezdila jsem na koních, měla jsem psy, kočky, rybičky...nejradši jsem pobíhala po stáji, na cvičáku nebo výstavách. Trávila jsem hodiny procházkami v lese, či podél řeky.

Původně jsem vystudovala a následně i pracovala v úplně jiném oboru. Až během mateřské dovolené jsem si řekla, že bych konečně mohla začít dělat něco, co mě opravdu baví a ne pracovat pouze pro to, abych si vydělala na živobytí.

Se třemi malými dětmi jsem se rozhodla pracovat na veterinární klinice ve Velkých Pavlovicích jako sestra, abych získala náhled na péči a zdraví zvířat i ze strany veterináře, nejenom majitele. Byla to pro mě úžasná zkušenost se skvělými lidmi okolo.

Současně jsem začala studovat kurz Fyzioterapie a rehabilitace malých zvířat, pod vedením skvělých veterinářů a rehabilitačních pracovnic, jako jsou MVDr. Aleš Tomek , Dipl.ECVN (veterinární neurologie), MVDr. Jan Beránek, DipECVS, MRCVS (veterinární chirurgie V. Británie), MVDr. Helena Potfajová, Cert. fyzioterapeut Belgie, MVDr. Dorota Lippert, Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat, a spousty dalších, kteří nás rozhodně nešetřili a trvali na pochopení každého malého detailu.

Vzdělání jsem úspěšně zakončila kvalifikační zkoušku v rámci Národní soustavy kvalifikací. Na začátku roku 2023 se ze mě stal oficiálně Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat.

Za podpory mé domovské kliniky jsem si otevřela vlastní praxi a pomáhám zvířatům znovu najít jejich radost z pohybu. Je úžasné sledovat tu změnu, kdy poprvé přijde nejisté zvíře, které řeší vlastní problém, a s každou další návštěvou chodí radostněji a vítá mě čím dál víc a víc. Když dostávám zpětné vazby od majitelů, jak pes či kočička zase radostně běhá, válí se na zádech nebo se vrátil k jiným starým zvykům, které už u něj dlouho neviděli...to je pro mě ta nejlepší odměna.

Další kapitolou jsou ochrnutá zvířata, která se nám daří dostat zpět na nohy a můžou si zase užívat procházek. Takhle bych mohla pokračovat dál a dál. Každý nový klient je pro mě další výzva a já nepřestanu, dokud ji nepokořím.

Proč Cartilan?

Dlouho jsem hledala kloubní výživu, které bych opravdu věřila, že funguje. Cartilan mě zaujal tím, že nemá jednu, či dvě řady, které se používají na vše. Mají několik různých typů výrobků, které můžu použít na kontrétní obtíže daného pacienta. Můžu najít kombinaci pro akutní bolest po operaci, můžeme pomoct seniorům s chronickými problémy, štěňatům v růstu, či zdravým aktivním zvířatům.

Další plus je pro mě, že se jedná o českou firmu. Pokud potřebuji konzultaci, stačí mi zvednout telefon a během chvíle mám odpovědi.

Mám skvělé reference od zákazníků i ostatních fyzioterapeutů, kteří ji používají.

A protože možnost regenerace již poškozené chrupavky je prakticky mizivá, myslete na to, že prevence, či řešení problému včas, je lepší, než zavřít oči a doufat, že to samo odezní. :-)

Číst článek
8 položek celkem